… toto místo obývali lidé od nepaměti, o čemž svědčí archeologické nálezy již z doby kamenné, z doby bronzové, železné i z doby Slovanů. V období od 7. do 10. století se v lobečské kotlině rozkládalo slovanské hradiště a na návrší strážní hlídka, jež střežila zemskou stezku při tzv. Vrátenské bráně.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1323. Název Lobeč vznikl podle lidové domněnky, že se zde chodilo na lov, a z toho vzešla jména Lobzy a Lobes, později název dnešní.
V horní části obce se nachází barokní zámek z roku 1654, přestavěn v letech 1724 a 1883. Po druhé světové válce zde byla rehabilitační pobočka pražské léčebny neuróz, po roce 1989 byl zámek vrácen původním majitelům rodině Šimonkových.
Kostel Povýšení sv. Kříže, původně gotický, byl ve 14. stol. připomínán jako farní a kolem roku 1532 přestavěn a později barokně opraven.
V centru obce se nachází v jádru renesanční pivovar, který získal dnešní podobu přestavbou na parostrojní provoz roku 1895. Pivo se zde vařilo do roku 1943. Po letech úpadku technická památka ožívá v roce 2007 a od roku 2015 se zde znovu vaří pivo.
Lobeč je rodištěm skladatele Václava Emanuela Horáka (1800–1871), žil zde Ladislav Fialka, herec–mim, zakladatel československé školy klasické a moderní pantomimy a velkého souboru „Pantomima Na zábradlí“ ale hlavně byla působištěm spisovatele Eduarda Štorcha (1878–1956).